Lomo Praha.

Konečně jsem vyvolala film ze své bílé Mini Diany. Je pravda, že jsem na ni moc nefotila, film v ní byl od února a většinou dokumentuje, jak šla lama Ája do světa, do velké Prahy a zoufale se tam v depresivních zimních měsících snažila najít nějaké to krásno...

takhle v neděli ráno cestou do práce

létající já s Žižkovem v pozadí

Štěpán ve tmě

půlka Áji v zrcadle s Invalidovnou

synagoga na Palmovce

Libeň

u libeňského stavidla, kteréž není stavidlem 

Koloběhám.

Představuji vám svou novou obsesi - koloběžku Kostku.

To jednou Štěpán barytonovým hlasem řekl: "Ájo, já mám koloběžku, ale je mi malá. Nechceš ji? Já si pořídím pak větší." 

A jak řekl, tak učinil. Až na to, že koupě té větší je zatím v projektové fázi...

Další projekt je přestříkat ji na světle modrou, připevnit jí na řídítka světlo a taky košík (na kopretiny, of course! :o) )

A tak koloběhám napříč pražskými cyklistickými stezkami, ráno do práce a večer zpět podle Vltavy, nebo prostě jen tak. 

Doporučuji všem, kdo hledají nějaké přibližovadlo a k bicyklům mají vztah asi jako.. já k bicyklům :o)

A poslední rada: když koloběháte... jakože v teniskách... nešlapte si na tkaničky - prý to není dobrý nápad....