... a je toho tolik, co bych chtěla dělat! Před chvilkou byl květen, kdy jsem se učila na státnice a ospravedlňovala svou neaktivitu na všech polích působnosti tím, že "prostě nestíhááám". Výmluva. Je to o prioritách.
Mám pocit, že tenhle rok je nějak zásadní. Nebo dospívám. Nebo stárnu.
Před pár měsíci jsem žila tím, že musím dokončit školu, najít si práci, být perfektní přítelkyní/ženou v domácnosti. A taky se mít víc ráda, víc se usmívat a chodit rovně. Což... se postupně roztřídilo do skupinek "done" (usmívám se a chodím rovně), "almost done" (...Ája = věčný student...) a "je to pěkná kravina, chtít být perfektní, ať už to má být v čemkoli" :D
Každý den se budím s novým nápadem, čím chci být. Některé zavrhuji rovnou, jako být princeznou nebo otevřít si restauraci se specializací na květákové mozečky. Některé jsou reálnější, jako třeba být tanečnicí flamenca nebo chovatelkou lam. A některé jsou (pro mou hlavu v oblacích) hodně při zemi - sem patří třeba slečna průvodkyně nebo překladatelka.
Těch možností je tolik. Přijde mi, že mám v hlavě šílenou změť zahrnující veškeré jsoucno i ne-jsoucno, co čeká na velký třesk a všechno do sebe zapadne! Tak zatím tápu a dumám a užívám léta - především v Českých luzích a hájích. Už jsem stihla vidět Pálavu, kde je vážně krásně - ve Věstonicích mají fáááákt boubelatý Venuše a v Pavlovicích nejlepší Svatovavřinecký.
Máte nějaký tip, která místa v Čechách stojí za to vidět? A kam se chystáte letos vy?
